Zámecký park lemuje opravená zeď. Jižní část parku zdobí čínský altán

Zámecká zeď, kterou v roce 2010 poničila povodeň, čekala více než deset let na obnovu. V polovině května ukončili stavbaři práce, které vrátily zdi nejen její původní podobu, ale v délce 80 metrů ji postavili zcela nově. Zbylý úsek museli stavbaři narovnávat a zpevňovat unikátní technologií, kterou poprvé použili právě ve Slavkově u Brna.

foto: Zdeněk Vošický 

„Z důvodu, že se jedná o historickou památku z 18. století, byly její opravy velmi náročné jak po technické, tak i finanční stránce. Kompletní obnova zdiva včetně postavení repliky čínského altánu vyšla na téměř 60 milionů korun, které z 90 % byly hrazeny z evropských a státních peněz.
Z městského rozpočtu bychom totiž tak náročnou stavbu financovat nemohli,“ upřesnil starosta Michal Boudný. 

Zdivo je staticky zajištěno svislými a šikmými mikropilotami a železobetonovým skeletem, který je
do zdiva vložen. „Oprava byla náročná hlavně kvůli tomu, že památku nešlo odstranit a opět ji postavit, jak se z počátku jevilo jako nejlogičtější. Z pohledu památkové péče bylo nutné ji zachovat a staticky zajistit ve své původní poloze a provedení,“ doplnil vedoucí Odboru správy majetku a investic Petr Lokaj. Dělníci, kteří se na stavbě pohybovali více než dva roky každý den, například museli v jedné z počátečních fází zeď hydraulicky narovnávat po pětimetrových úsecích, které před tím museli nařezat podélně pilou s diamantovým hrotem.   

Díky dotaci z Integrovaného operačního programu byl obnoven také čínský altán v jižní části parku. Tato ojedinělá stavba už mnoho let chátrala a z bezpečnostních důvodů nebyla několik let přístupná.

„Altán z 80. let 18. století je v Česku jediný, který byl postavený celý ze dřeva a řadí se tím mezi unikátní památky. V devadesátých letech 20. století zde sice byly snahy o jeho záchranu, bohužel se však nedotáhly do konce,“ poznamenala historička zámku Vladimíra Zichová. Kvůli rozsáhlému poškození tak bylo rozhodnuto o zhotovení věrné repliky zhotovené nejen podle původních prvků, ale také dochovaných fotografií z konce 19. století. Některé původní prvky, jako například kamenné základy nebo kování, restaurátoři obnovili a použili.  Dřevěnou stavbu původně doplňoval na druhé straně parku takzvaný palazor – voliéra, který se do dnešních dnů nedochoval.

Altán se tak stane nejen atraktivním „šperkem“, ale také místem, kde se můžou konat například svatební obřady, koncerty, pikniky apod. „Navrátíme tak altánu jeho původní smysl, kdy sloužil jako odpočinkové místo pro zámecké obyvatele a jeho návštěvníky,“ uvedla ředitelka zámku Eva Oubělická.

V podobném duchu jako zámecká zeď byly v dubnu 2020 opraveny i zámecké valy, kterým dlouhodobě hrozilo také zřícení. Součástí projektu byla i instalace výtahu, který zpřístupnil prohlídkové trasy zámku nejen vozíčkářům. Díky těmto investicím zámek získal například i nové osvětlení a nové venkovní prostory pro konání akcí.