Hlavní menu
Další možnosti
Přihlásit se
Pá 19°C So 23°C Ne 24°C
slavkovak.cz / Volný čas a turistika ve Slavkově u Brna
slavkov.cz / oficiální stránky města
700. výročí kostela sv. Jakuba (5) – Kostel sv. Jakuba Většího a P. Marie

700. výročí kostela sv. Jakuba (5) – Kostel sv. Jakuba Většího a P. Marie

700. výročí kostela sv. Jakuba (5) – Kostel sv. Jakuba Většího a P. Marie

Co nám vypovídá zasvěcení kostela?

Zasvěcení kostela apoštolu Jakubovi dokládá starý původ kostela, neboť mnoho gotických kostelů patří tomuto apoštolovi. Druhé zasvěcení prozrazuje založení Řádem německých rytířů, kteří měli za ochránkyni a patronku řádu Pannu Marii. Mezi apoštoly byli Jakubové dva, tento apoštol je nazýván Starší či Zebedeův. Pocházel z rybářské rodiny v Betsaidě v Palestině, jeho rodiči byli Zebedeus a Salome, mladším bratrem pak apoštol a evangelista Jan. V hierarchii apoštolů zaujímá Jakub hned za Petrem druhé místo, tím je vyjádřena jeho důležitost. V prvotní církvi v Jeruzalémě se těšil velké autoritě. V roce 44 byl na příkaz Heroda Agrippy I. zatčen a následně sťat mečem. Nejprve byl pohřben v Jeruzalémě, v 9. století byl objeven jeho hrob v dnešním Santiagu de Compostella ve Španělsku. Sv. Jakub Větší bývá zobrazován většinou s knihou nebo svitkem evangelia, později se objevuje jako poutník s holí, kloboukem, brašnou a mušlí hřebenatkou. Je národním patronem Španělska, patronem poutníků, bojovníků, horníků, kloboučníků a lékárníků. Bývá prosen za dobré počasí a na ochranu před revmatismem. 

Nejstarší zprávy o kostele sv. Jakuba

O původním slavkovském farním kostele máme jen útržkovité zprávy ve starší literatuře, doplněné spíše různými zjištěnými poznatky, vyplývající ze souvislostí s kostelem. Zda byl kostel sv. Jakuba vystavěn zároveň s komendou, nebo stál na tomto místě ještě starší, například románský kostel, ke kterému se přidružila stavba komendy, se můžeme zatím jen domnívat. Dosud nám chybí řádný archeologický průzkum pozůstatků kostela, který by byl možný za velkých finančních nákladů, neboť jeho základy a další stavební prvky zdiva, pokud nějaké zůstaly, jsou pod navážkou. Přesto se pokusím o malou rekonstrukci kostela, který sloužil slavkovským farníkům téměř půl tisíciletí.

První písemná zmínka o kostele pochází z z 9. listopadu roku 1323, postaven byl nepochybně již dříve. Jde o listinu, napsanou v Avignonu jako odpověď na prosbu slavkovského měšťana Václava, kdy 12 biskupů udělilo kostelu sv. Jakuba a P. Marie ve Slavkově za jistých podmínek odpustky na 40 dní. Na sklonku roku 1323 měli tedy návštěvníci kostela ve Slavkově možnost spatřit v té době nevídaný dokument: odpustkovou listinu s vyobrazením Kristovy tváře. Originál této kolektivní odpustkové listiny pro kostel ve Slavkově byl vystaven v Moravském zemském archivu v roce 2021. Jedná se o italský pergamen velikosti 58 cm x 42 cm psaný gotickou diplomatickou minuskulou s prvky polokurzívy. Na listině jsou pečeti vydavatelů až na čtyři ztraceny, poslední pečeť zprava patří biskupu Konrádovi, jenž odpustky potvrdil.

Jak vypadal kostel sv. Jakuba?

Díky několika zachovaným písemným zmínkám, plánům a malby na známém obraze sv. Urbana můžeme dostatečně rekonstruovat podobu kostela. Raně gotický trojlodní řádový a farní kostel byl vystavěn v pevnostním areálu řádového hradu – komendě řádu německých rytířů, k níž přiléhal na jižní straně. Ke komendě byl kostel původně přihrazen jednoduchým opevněním a příkopem, který zasahoval hluboko k jihu. Později byla přistavena hradba s hranolovou věží a malou baštou. Zvonice a později postavená městská věž byla od něj vzdálena cca 20 kroků k jihovýchodu.

Kostel byl situován před střední část jižního křídla dnešního zámku ve vzdálenosti cca 6 metrů. Jeho šíře byla zhruba 18 metrů směrem k dnešnímu pomníku rudoarmějců a dvojnásobná v podélné ose směřující na východ k vstupní bráně do zámeckého parku. Pískem vysypaný chodník od brány parku tak v dnešních časech protíná jeho půdorys a návštěvník tak nevědomky prochází sakrálním prostorem v základech ukrytého starobylého chrámu, zbořeného před čtvrt tisíciletím.

Kolem kostela se nacházel hřbitov a náměstí. Tato část Slavkova byla původně pravděpodobně centrem celé obce. Pro představu možno připomenout, že jistou podobu slavkovského chrámu má chrám sv. Mikuláše ve Znojmě, vystavěný o nějaký čas později.

Před rokem 1509 se stal Slavkov jedním z rodových sídel pánů z Kounic. Po roce 1566 byl v areálu komendy vybudován honosný renesanční rámek, který přesáhl hradby komendy.  Kostel byl zachován a zvonice zvýšena, a stala se tak hlavní dominantou města, které dostává renesanční ráz. Pouze archeolog František Vícha uvádí, že gotický kostel byl renesančně přestavěný.

V 16. století byl zámek nadzemní spojovací chodbou propojen přímo s kostelem sv. Jakuba Většího. Zachovalý nákres renesanční přestavby zámku potvrzuje trojlodní založení chrámu a můžeme z něj vyvodit rozměry stavby. Pokud by byla střední loď minimální šířky 5 metrů a boční lodě 4 metry, tak s připočtením šíře zdiva kolem 1 metru vychází celková šířka kostela kolem 18 metrů. Jeho mohutná střecha převyšuje střechy renesančního zámku, jak je možné spatřit na stavebním výkrese i malbě obrazu sv. Urbana.

Z útržkových zpráv se o kostele sv. Jakuba dozvídáme, že měl několik oltářů – již v roce 1493 se připomíná oltář sv. Alžběty. Podle zápisu v bučovické děkanské matrice z roku 1672 měl původní starobylý kostel tehdy 5 nekonsekrovaných oltářů, 3 stříbrné pozlacené kalichy, obdobnou monstranci, ciborium a kříž, 12 ornátů a na kůru varhany s pedálovým rejstříkem. Na věži měl hodiny a 3 zvony. Z jediné nadace pobíral ročně 3 zlaté (nyní asi 4000 Kč). Roku 1729 se uvádí boční oltář sv. Jana Nepomuckého. Poslední zprávy o opravě kostela sv. Jakuba zapsal děkan Schlosser do farní kroniky až v roce 1790: „Farář P. Jan Martin Šimík v lednu 1713 velmi opravil farní kostel, hřbitovy a na faře ze svého vynaložil na 700 zl.“

Z pramenů Ličman: Vlastivěda Moravská (1922) a Wolny: Kirchliche Topografie (1860)  uspořádal P. Milan Vavro

 

Model komendy s kostelem sv. Jakuba ze 14. století.

 

Obraz sv. Jakuba.

 

Program římskokatolické farnosti

Svátost smíření: v úterý 19.00–20.00 a před každou mší sv.

Křížová cesta v kostele: v neděli v 17.15 a v pátek 17.30.

  1. 3. Obnova pro ženy, DSR
  2. 3. Postní duchovní obnova „Tady a teď“, P. Pavel Pacner, 18.00 farní kaple Slavkov.

Informace: www.farnostslavkov.cz  www.facebook.com/farnostslavkov

Příspěvek do sbírky: farní účet Česká spořitelna 1561 2343 89 / 0800.

Kontakty: P. Milan Vavro 604 280 160,P. Stanislav Pacner 737 509 507

slavkov@dieceze.cz