Junák Slavkov informuje

Mikulášská stezka

V den, kdy slavíme svatého Mikuláše a děti chodí po vesnicích koledovat, čekal naše družiny pečlivě připravený program. Zahájili jsme jej na faře, kde děti obdržely dopis od samotného Mikuláše. V něm se dozvěděly, že tentokrát bude všechno jinak. Namísto toho, aby jim dárky pouze zanechal, vyslal je v menších skupinkách na cestu po známých domech. U každého domu na ně čekalo milé přivítání a další dopis. Během cesty se světlušky i skautky dozvídaly nejen o životě svatého Mikuláše, ale také o jeho vlastnostech, jako jsou např. ochota a pokora. Samozřejmě nechyběly ani úkoly pro zpestření. Za to, že všechny skupinky cestu úspěšně zvládly, je na faře čekal teplý čaj
a mikulášské balíčky plné dobrot. Doufáme, že si akci všichni užili, a přejeme vše nejlepší do nového roku.

Evča Kučerová, 3. oddíl

Ohlédnutí za končícím rokem a poděkování

Každý rok života je do jisté míry výzvou. V našich skautských oddílech to tedy rozhodně platí. I když skautský rok kopíruje nikoliv kalendářní, ale školní rok, cykly se opakují pořád dokola. Po Novém roce se uzavírá takzvaná registrace členů a na jejím konci na nás vyskočí číslo, ve kterém jsou schována všechna vlčata, světlušky, skautky i skauti, roveři, rangers, nejmladší benjamínci i nejstarší, totiž nejzkušenější dospěláci. Rok 2025 jsme startovali s počtem 212 osob. To bylo už předzvěstí celkem zásadního kroku přestat postupně zapisovat zájemce o členství v našich oddílech do čekacích listin a smířit se s tím, že musíme nejprve zásadním způsobem máknout na rozšíření počtu vyškolených vedoucích a smířit se s tím, že naše kapacity jsou prostě omezené. Dílčí kroky už jsou za námi a na dalších intenzivně pracujeme. I když to bude běh na dlouhou, několikaletou trať, už teď se těšíme na výsledek a spokojenější nepřetížené rádce a vedoucí. Vždyť už teď máme několik nových držitelů čekatelského dekretu, což je předstupeň před složením vůdcovské zkoušky.

Na jaře k nám do Slavkova zavítalo několik desítek skautů z okolních okresů, aby si mohli poměřit síly v jednom z kol celostátní soutěže s názvem Svojsíkům závod. Naše slavkovské družiny si nevedly špatně, ale na stupně vítězů to bohužel nestačilo. Dostaly ale příležitost zjistit, jak se „skautuje“ v jiných městech, jak se tam učí řešit nenadálé situace a jakou rutinu si osvojily, aby dokázaly porážet své vrstevníky.

Letní tábory se uskutečnily už tradičně v malebném údolí řeky Oslavy nedaleko Oslavan. Táborová louka se na začátku července zaplní podsadovými i indiánskými stany, hangáry, hřištěm a dalšími potřebnými stavbami a radostný křik dětí tam utichne až na konci srpna. Během těch dvou měsíců se na tábořišti vystřídaly hned 4 skupiny nám blízkých lidí. Mezi nimi byli znovu i slavkovští farníci, kteří nám i letos nečekaně hodně pomohli se stavbou a bouráním tábora. Jsme rádi za tuto příjemnou spolupráci.

Po konci tábora je vždy čas sestavit plán na obnovu nejrůznějších poškozeného nebo zastaralého vybavení, a i letos se na dlouhý seznam pár věcí připsalo. Pořizovací ceny nového týpí nebo kuchyňského hangáru šplhají do vysokých desítek tisíc a tak středisková rada, složená z vedoucích oddílů a dalších dospěláků, vymýšlí, kde a jak na nové vybavení našetřit. Jsme pak velmi vděční za finanční sponzorské dary některých rodičů a za podporu formou dotací od města Slavkova u Brna. I letos jsme takto získali značné finanční prostředky a naše oddíly tak mohly fungovat přesně tak, jak jsme potřebovali. Děkujeme všem rodičům, našim příznivcům a samozřejmě zástupcům města za přízeň a věříme, že nám ji zachováte i v roce 2026.

Milan Šemora, vedoucí střediska

Betlémské světlo

Stejně jako každý prosinec, i letos vám do Slavkova u Brna přivezli skauti plamínek z exotického Betléma. 

vedoucí oddílů