Hlavní menu
Další možnosti
Přihlásit se
Pá 19°C So 18°C Ne 13°C
slavkovak.cz / Volný čas a turistika ve Slavkově u Brna
slavkov.cz / oficiální stránky města
Na památníku obětí válek přibyla čtyři jména

Na památníku obětí válek přibyla čtyři jména

Na slavkovském památníku obětem válek vedle chrámu Vzkříšení Páně přibyly letos čtyři jména slavkovských rodáků – obětí druhé světové války.

Dvě jména patří zahraničnímu odboji a zbylá dvě domácímu odboji. Sedmileté pátrání hlavně po slavkovských účastnících zahraničního odboje za 2. světové války přineslo výsledky a jména obětí byla 14. srpna 2025 na památník zaznamenána. Při této příležitosti byl pomník odborně ošetřen, pečlivě vyčištěn a přeleštěn.

Pojďme si ve stručnosti připomenout tyto čtyři slavkovské rodáky.

Vojtěch Dražka

* 25. 8. 1919 Slavkov u Brna–† 23. 6. 1942 Seaton, UK

Narodil se ve Slavkově u Brna a bydlel u Františka Pavlíka, Masarykova (Brněnská) č. 119. Jeho matkou byla Marie Dražková z Dambořic, otec je neznámý (v matrice není uveden). Vyučil se číšníkem. Po zřízení protektorátu se mu podařilo prchnout do Francie, kde byl 26. září 1939 odveden. Po obsazení Francie se dostal do Anglie, kde byl zařazen do výcviku pěchoty. Zahynul během výcviku při výbuchu miny. Pohřben byl 27. června 1942 na hřbitově v anglickém Seatonu.

Matěj Fišer

*16. 2. 1888 Slavkov u Brna–† 30. 11. 1943 Northampton, UK

Narodil se ve Slavkově u Brna, Palackého 68. Jeho otec byl Cyrill Fišer, obuvnický tovaryš. Matka Anna Fišerová (roz. Vyhlídalová) pocházela ze Slavkova. Vojenskou službu si odsloužil u c. k. 8. pěšího pluku v Brně. Za nacistické okupace se zapojil do odboje v Obraně národa. V roce 1939 emigroval a zapojil se do zahraničního odboje. Do Anglie přijel 12. srpna 1943. Působil i na Středním východě. Zemřel 30. 11. 1943 v britském Northamptonu. Je pohřben v anglickém Nor­t­hamp­tonu.

Olga Pavézková

* 21. 2. 1891 Slavkov u Brna–† 24. 12. 1943 Osvětim

Narodila se v rodině sluhy u c.k. okresního soudu ve Slavkově Pavla Malacky v Legionářské ulici 193. V roce 1911 se vdala se za Huberta Pavézku. Po první světové válce se celá rodina přestěhovala do Hranic. Po 15. březnu 1939 se H. Pavézka aktivně zapojil do ilegální protinacistické činnosti. Olga Pavézková byla zatčena v říjnu 1942 v rámci zatýkání matek vojáků bojujících v zahraničních jednotkách proti hitlerovcům (její syn Vladimír Pavézka bojoval v čs. zahraniční armádě proti nacistickému Německu). Byla deportována do Osvětimi, kde 24. 12. 1943 zemřela.

František Rys

* 11. 10. 1890 Slavkov u Brna–† 5. 10. 1942 Wohlau

Rodák ze Slavkova, bydlel v Pastýřské (Lidické) ulici č. 216. Pracoval jako krejčovský pomocník. Po svatbě se odstěhoval do Brna a žil v Medlánkách, kde pracoval jako krejčí. Za okupace se jako člen KSČ zapojil do odboje. Byl umučený nacisty v koncentračním táboře ve východoněmeckém Wohlau pro účast v odboji. Je po něm pojmenována ulice v brněnských Medlánkách.

B. Maleček