Hlavní menu
Další možnosti
Přihlásit se
Út 19°C St 14°C Čt 19°C
slavkovak.cz / Volný čas a turistika ve Slavkově u Brna
slavkov.cz / oficiální stránky města
Oslavy 700. výročí farnosti

Oslavy 700. výročí farnosti

700. výročí první zmínky o farním kostele sv. Jakuba

Oslavy výročí 700. výročí farnosti

Letos si farnost ve Slavkově u Brna připomene 700. výročí první zmínky o farním kostele sv. Jakuba, vybudovaného Řádem německých rytířů, kteří zde založili ve 13. století komendu. Na žádost měšťana Václava v roce 1323 zaslali kostelu papežští kuriální biskupové z Avignonu odpustkovou listinu. V roce 1757 se však stavba částečně zhroutila, následně byl kostel zbourán a roku 1789 postavil kníže Václav Antonín Kounic na náměstí nový klasicistní chrám Vzkříšení Páně.

Zmíněné výročí nás inspirovalo nejen k nalezení základů původního zapomenutého chrámu sv. Jakuba, který sloužil farnosti víc jak 400 let, ale také k připomenutí historie a současnosti života naší farnosti.

Na slavnost tohoto významného výročí, které se uskuteční v neděli 4. června 2023, přijal pozvání velvyslanec Vatikánu, arcibiskup Mons. Jude Thaddeus Okolo. V návaznosti na historické vyslance papeže z Avignonu bude jako současný vyslanec papeže z Říma sloužit mši svatou na místě původního kostela sv. Jakuba v zámeckém parku.

Výročí doprovodí v pátek 2. června tematická Noc kostelů 2023. Připomene známou i objevenou historii kostela sv. Jakuba a komendu německých rytířů v podzemí zámku.

700. výročí kostela sv. Jakuba (4) – Archeologický průzkum komendy

Mnohé z otázek o historii komendy zodpověděly průzkumy archeologů v letech 1977–1980. O prvním větším zkoumání informoval v roce 1986 v časopise Umění František Vícha. Uvádí, že dosud existovaly o lokaci a tvaru komendy pouze domněnky a soudilo se, že komenda stávala v místech špitálního kostelíka, který jako románskou stavbu řád založil, anebo že stávala přímo v areálu zámku. Dále v článku Vlastivědného sborníku moravského z roku 1964 umístila komendu přímo do základů zámku ředitelka slavkovského muzea Dagmar Šaurová, avšak ji pouze předpokládala. Po důkladném prozkoumání sklepních prostor a jejich archeologickém zhodnocení se došlo k závěru, že se jedná o středověké zdivo komendy. Rysy nalezených pozůstatků zdiva odpovídají stavebnímu stylu a rozmístění staveb komendy. Z ekonomických důvodů bylo vhodné základy hradu zachovat a pokračovat na nich při přestavbě zámku. O tom svědčí také nepravidelný půdorys renesančního zámku. Částečně přebudovaná přízemní část komendy je zachovaná v nynějším sklepení zámku. Celková délka hlavní budovy je asi 26 metrů, šířka 13 metrů a dá se přirovnat k mnoha německým komendám. Byly také nalezeny raně gotická okénka a kamenný portálek z 15. století, zbytek věžovité stavby a středověké zdi k jihu stavby.

Další průzkum prováděl v souvislosti se stavební úpravou nádvoří zámku na podzim roku 1996 Ludvík Belcredi a závěry publikoval v roce 1998 v časopise Pravěk: „Areál komendy se rozkládal v místech dnešního barokního zámku a je dobře poznatelný dík stavebně historickému průzkumu v úrovni sklepů a archeologickému výzkumu na zámeckém nádvoří, především jeho severní straně. Komenda měla pravidelný obdélný půdorys, z něhož na severovýchodním nároží mírně vystupovalo průčelí trojpodlažní a v přízemí trojprostorové palácové budovy. S jihozápadním nárožím tohoto paláce ve dvoře komendy byla propojena válcová věž o tloušťce zdi 235 cm a vnitřní nepravidelné prostoře průměru cca 300 cm. Byla přístupná z přízemí paláce a spíše než k obraně sloužila ke komunikaci. Také ve zbylých třech nárožích areálu lze předpokládat další, nejspíše věžovité stavby, přičemž věž v jihovýchodním nároží vystupovala před průčelí komendy ještě více než palác. Vstup do komendy vedl podél jižní zdi paláce po rampě, která byla od dvora oddělena souběžnou zdí, zřejmě za účelem zlepšení obranné situace. Mezi stavbami v nárožích se nejspíše nacházely lehčí stavební konstrukce hospodářského charakteru přistavěné k obvodní zdi. V průběhu 14. století došlo k odtrhávání válcové věže od zdiva paláce a v důsledku toho k jejímu stržení. Komunikace mezi patry pak byla vyřešena novou věží čtvercového půdorysu. Její založení můžeme spatřit v podzemí zámeckého sklepení. Nelze souhlasit s názorem, že k totální degradaci celého areálu došlo v souvislosti s husitskými válkami, zvláště když bývalá komenda sloužila po celé 15. a 16. století jako panské sídlo a roku 1459 se jasně uvádí „eyn sloss und eyne stat das ist genanth Nawsterlicz“. Na jižní straně byla komenda propojena, snad krytou chodbou, se sousedním kostelem sv. Jakuba a Panny Marie. Areál slavkovské komendy představoval nejrozsáhlejší a nejlépe opevněný řádový dům v českých zemích a nikoli náhodou byl roku 1423 označen jako hrad.“

Z pramenů uspořádal P. Milan Vavro

Nálezy základů komendy při archeologickém průzkumu 1996. Foto: Jaroslav Seifert

Apoštolský nuncius v ČR Mons. Jude Thaddeus Okolo. Foto: Milan Vavro