Ředitelé škol: metál za distanční výuku by si zasloužili především někteří rodiče

V rozhovoru s ředitelkou základní školy Komenského Věrou Babicovou a ředitelem ZŠ Tyršova Jiří Půčkem jsme si povídali nejen o problémech, které musí v době „covidové“ řešit, ale také o postupném návratu dětí do škol, spolupráci s rodiči i o pocitech učitelů. Jak vnímají tlak na kapacitu škol a je podle nich nová devítiletka ve Slavkově potřebná? A co bude obnášet oprava střechy základní školy Komenského?

Máte za sebou první týdny testování dětí na prvním stupni. Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti?

Jiří Půček: Testování, navzdory medializovaným i reálným obavám, děti zvládly výborně. Žáci, kteří přišli do školy, se pod dohledem pedagogických pracovníků samostatně otestovali. Rodičům, kteří chtěli svým dětem při testování asistovat, jsme tuto pomoc umožnili. Někteří rodiče využili i možnosti zakoupit si vlastní testy, které jsou na seznamu povolených výjimek. Těm jsme samozřejmě také vyšli vstříc. Někteří rodiče mají i jiný názor a testování dětí odmítají. My to samozřejmě respektujeme a absenci žáků jsme omluvili stejně jako v případě nemoci.  Všechny doposud provedené testy byly negativní.

Myslím, že jsme zvládli návrat dětí z prvního stupně. Samotná výuka v těchto ročnících začne trochu pomaleji. Samozřejmě si uvědomujeme, že vše nebude dokonalé. I když děti doma pracovaly a vědomosti získávaly, rodiče jim pomáhali, není jednoduché dosáhnout stejných výsledků jako v běžném režimu.

Jde na vás vidět, že jste rádi, že děti vidíte tváří v tvář, jakkoli je to stále v režimu omezení a podmínek..

Jiří Půček: Samozřejmě. Z pohledu školy si však dovedeme představit, že bychom zvládli organizaci výuky při zachování hygienických standardů  i při návratu mnohem většího počtu žáků. Začít s běžnou výukou by chtěli učitelé, rodiče a také většina žáků. Doufám, že epidemiologové vyhodnotí data, která potřebují k dalším krokům. Uvidíme, jaká bude situace v dalších týdnech…

Věra Babicová: I na naší škole se vše odehrává v podobném duchu. Samozřejmě nás na začátku čekaly technické a organizační komplikace, vše jsme ale společnými silami zvládli. Museli jsme si například poradit i s takovou „drobností“ jako je výroba stojánku na „zkumavky“. Prvního testování prvňáčků se rodiče účastnili v hojné míře. Když však viděli, že se vše odehrává v klidné atmosféře, druhého testování se již neobávali a děti přicházely většinou bez doprovodu. Jen dodám, že podobně jako na základní škole Tyršova nejen že akceptujeme jiné typy testů, které si rodiče sami zakoupí, ale školní testování je možno nahradit potvrzením o negativním výsledku testů ze zdravotnických zařízení. Ve Slavkově dokonce testuje i zubní ordinace. Takové potvrzení má platnost 48 hodin. Na škole Komenského byli zatím žáci i zaměstnanci rovněž testováni pouze s negativním výsledkem.

Jak náročná je pro vás samotná organizace testování?

VB: Samozřejmě, že testování více než stovky žáků během jedné vyučovací hodiny je organizačně náročné. Z jeho průběhu však mám velmi dobrý pocit. Zapojili jsme nejen pedagogy, včetně všech asistentek pedagogů, ale také paní uklízečky, které zajišťují přípravu tříd, dezinfekci prostor a likvidaci použitých testů. V každé třídě na prvním stupni jsou při testování i v průběhu výuky přítomni tři pedagogičtí pracovníci. Věřím, že takové nasazení pedagogů umožní dětem bezproblémový návrat do kvalitního vzdělávacího procesu.

Jak to všechno zvládají děti?

VB: Pro učitele i ředitele je velmi motivující pohled na děti, které se opravdu těší do školy J Děti jsou spokojené a hodné. V některých ohledech trochu zmatené – například už pozapomněly, kde máme v jídelně podnosy a příbory J

Vnímáte rozdíl mezi jarní a zimní „vlnou pandemie“ z pohledu obav učitelů?

VB: Určitě vnímám menší obavy učitelů z nákazy. Většina absolvovala očkování, někteří dokonce již obě dávky, mnozí covid prodělali. Spíše je patrná jejich únava, někdy i beznaděj. Hodně o tom spolu hovoříme a snažíme se hledat východiska. U části učitelů převládá snaha naučit děti všechno učivo i v distančním prostředí. S nimi pak vedeme diskuze o tom, u kterého učiva je možné snížit nároky na děti a které kapitoly lze částečně vypustit.

Základní škola Komenského je v současnosti jedinou, která žákům základních škol ve Slavkově vaří. Jak se aktuální situace odráží v jídelně?

VB: To je možná mnohem větší problém, než se může zdát.  Máte naprostou pravdu, že naše škola zajišťuje stravu nejen pro naše žáky a učitele, ale i pro základní školu Tyršova a mateřskou školu Zvídálek. V plném provozu připravujeme stravu pro 1100 strávníků. Pokud by se stalo, že jedna paní kuchařka bude mít v průběhu týdne pozitivní test na covid-19, potom budou muset jít do karantény i všechny její kolegyně. Proto je personál jídelny rozdělený na dva týmy, z nichž jeden je vždy „doma“. V době testování musí být všechny kuchařky připraveny „na značkách“, pokud by bylo potřeba okamžitě nastoupit, musely by převzít pomyslnou štafetu. Jinak by se taky mohlo stát, že nebudeme schopni zajistit stravování pro naše školská zařízení.

Co se dělo ve slavkovských školách po dobu, kdy se v nich nepohybovaly děti?

VB: Letos jsme pořádně vygruntovali a zrealizovali řadu drobných oprav. Pustili jsme se do zázemí u sportovní haly – máme vymalované sprchy, opravené baterie a sprchové vaničky, v šatnách a hale je opravené obložení. Provedli jsme drobné opravy v kotelně, proběhlo seřízení oken na staré budově. Začali jsme zpracovávat pasportizaci obou budov, při které mapujeme jednotlivé prostory a jejich technický stav. Máme za sebou také výběrové řízení na zakoupení multifunkční pánve do jídelny, díky které můžeme ještě navýšit kapacitu jídelny a zajistit tak stravování potřebného počtu dětí. Naše škola však nebyla nikdy úplně bez dětí, protože jsme zajišťovali provoz pro děti zdravotníků a pracovníků integrovaného záchranného systému.

JP: V budově sice nebyli žáci, ale přicházeli někteří kantoři i nepedagogičtí pracovníci. Hlavně bylo přítomné vedení školy J. Tuto „klidnou“ dobu jsme samozřejmě využili k drobným opravám. Mimo jiné jsme nechali vydláždit chodby u vstupu do školy a chodbu u sborovny. Opraveny byly také podlahy v jedné ze tříd a ve staré sborovně. A provedli jsme i další drobné opravy. Doplnili jsme i vybavení výpočetní technikou.

Hodně se mluví o kvalitě distanční výuky. Přestože se asi shodneme, že online výuka není ideální náhradou běžných hodin, najdete na ní i nějaká pozitiva? Vzpomenete si na nějaký „počin“, který vám udělal radost?

JP: Slavkovské školy měly pro tuto dobu dobrý základ v elektronickém systému Edupage, který používáme již delší dobu. Díky němu jsme mohli s žáky i rodiči jednoduše komunikovat, zadávat úkoly, posílat učivo. Učitelé byli také dopoledne neustále k dispozici pro případné dotazy žáků nebo rodičů k probíranému učivu.  Na online výuku formou videokonferencí jsme využívali MS Teams. Vše jsme organizovali v jednotném prostředí především kvůli přehlednosti pro žáky, rodiče i školu. Naštěstí naši učitelé jsou dostatečně gramotní v používání výpočetní techniky, a tak nevznikaly žádné větší problémy, které by pramenily z jejich nedostatečných digitálních kompetencí. Já jsem po učitelích nechtěl, aby vymýšleli nějaké „velké mediální akce“. Pro vedení naší školy bylo prioritní udržet běžný chod výuky s přísunem potřebných informací a hlavně možností přímé komunikace s daným pedagogem. Kdo z dětí se chtěl učit, nebo rodiče dokázali své dítě motivovat k učení, tak měl možnost. Ale je asi každému jasné, že i při obvyklém provozu školy je představa, že se všichni neustále touží vzdělávat, trošku naivní.

Kdo mě opravdu potěšil, byli rodiče zejména dětí na prvním stupni. Ti by ve valné většině zasloužili metál. Jejich vytížení bylo veliké a také psychicky náročné. I pro ně bylo toto období příliš dlouhé a nebylo jednoduché udržet maximální nasazení po celou dobu. Protože metály udělují jiní, já bych jim i rodičům žáků druhého stupně chtěl alespoň poděkovat.

VB: V naší škole mě velmi potěšilo semknutí učitelů. Běžně mezi sebou sdíleli materiály a zkušenosti, pokud se některý z nich účastnil zajímavého školení, předal informace dál. Paradoxně tak tento stav měl pozitivní vliv na vztahy mezi kolegy. Práci kantorů také hodnotili inspektoři, kteří se v průběhu tematické inspekce připojovali do hodin. Úroveň výuky hodnotili pozitivně. Samozřejmě, že některé hodiny vnímali jako průměrné, jiné naopak vyzdvihli jako velmi povedené. Líbila se jim naše organizace výuky, manuál pro učitele i fakt, že všechny materiály jsou zpřístupněny rodičům a jsou snadno dostupné. Podle nich není také zcela běžné, aby učitelé děti aktivizovali a zpříjemňovali jim tuto dobu zábavnými soutěžemi nebo motivací k pohybu apod.

Základní školu Komenského letos čeká generální oprava střechy východního pavilonu, tedy budovy kde je umístěn například i dům dětí a mládeže. Proč je tato oprava nutná a jak ovlivní chod školy?

VB: Bohužel realita je taková, že střecha na tomto relativně novém pavilonu dosloužila. V létě se pod ní vzhledem k vysokým teplotám nedá učit, v zimě nám střecha promrzá, a když prší, chytáme vodu do kbelíků. Přitom právě tyto prostory jsou pro nás velmi důležité, protože se zde nacházejí učebny výtvarné výchovy, jazyků a informatiky. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o velmi nákladnou opravu, se její zahájení několikrát odkládalo a nepodařilo se využít ani tohoto „klidového“ stavu. Střechou to samozřejmě nekončí. V loňském roce jsme hodně šetřili, abychom se mohli po její rekonstrukci pustit i do kompletní opravy prostor včetně podlah. Nicméně připravujeme se na to, že na jaře se s rekonstrukcí začne a v průběhu podzimu skončí. Již nyní máme pro výuku připraveny některé náhradní prostory. Abychom tuto akci zvládli i za plného chodu školy, bude nutné využívat k učení prostory cvičné kuchyně, dílen nebo družiny a máme přislíbenou možnost využití učebny v domu dětí a mládeže. 

Slavkovské školy podle nově zpracované demografické studie do deseti let čeká nápor dalších minimálně čtyř stovek nových dětí – nejen místních, ale zejména z okolních obcí, které se podobně jako naše město rozrůstají. Z tohoto důvodu město nyní zahájilo přípravy pro vybudování nové svazkové školy. Vnímáte tlak na kapacitu škol již nyní? Jak se odráží na chodu školy?

JP: Souhlasím s tím, že se tento problém musí řešit. Jednou z možností je i stavba nové školy. Město Slavkov má kapacitu základních škol pro slavkovské děti zatím vyřešenou. Okolní obce však většinou mají školy pouze prvního stupně a rodiče pak logicky chtějí posílat starší děti do Slavkova. A s tím už nyní bývají potíže. Jenže dnešní „hraniční“ kapacity nemusí být již ve velmi krátké době dostatečné.   

VB: Ano. Vnímáme, že nervozita některých rodičů z okolních obcí stoupá. Snaží se například již nyní umístit své dítě na první stupeň ve Slavkově, aby nemuseli řešit hledání školy při přechodu na druhý stupeň. Škola Komenského bude mít pravděpodobně během dvou až tří let plně naplněnu kapacitu 720 dětí. V příštím školním roce otevřeme čtyři velké šesté třídy a na prvním stupni nám také postupně přibývá po jedné třídě v ročníku. Řešit se musí také kapacita stravovacího zařízení pro děti. Výstavba ve Slavkově i okolních obcích s sebou pochopitelně přinesla i potřebu vypracování koncepce rozvoje školství a vyvstala akutní potřeba výstavby svazkové školy.

Jak se připravujete na nové prvňáčky? Zápisy právě probíhají – letos opět distanční formou. Víte kolik tříd otevřete?

JP: Bohužel ani letos jsme budoucí prvňáčky nemohli slavnostně přivítat při zápisu. Opět proběhne pouze „úřední“ forma. Pro nový školní rok jsme připraveni na otevření dvou tříd v maximálním počtu dvaadvaceti dětí v každé z nich.

VB: ZŠ Komenského počítá s variantou otevření dvou, nebo tří prvních tříd. V tuto chvíli probíhá zápis a musíme počkat na sečtení počtu zapsaných dětí. Již nyní je zřejmé, že se zvýší počet odkladů školní docházky. Samozřejmě nás mrzí, že dětem nemůžeme dát „kouzlo“ zápisu, které je uvedlo do nové životní etapy. Ve stejné situaci jsou i deváťáci a maturanti.

Žáci posledních ročníků jsou opravdu trochu opomíjeni. Jak celou situaci vnímají?

JP: Přístup deváťáků mě až na několik málo případů velmi mile překvapil. Dokonce bych řekl, že nejstarší žáci se snaží nejvíc. Doufám, že budou při přijímacích zkouškách na středních školách úspěšní.

VB: Vnímáme, že je pro ně složitá organizace přijímacího řízení, která se neustále mění. Naši žáci jsou na přijímací zkoušky dobře připraveni a mají veškeré potřebné informace. Velmi dobře zvládli vyplnění přihlášek na střední školy a jsem přesvědčená, že v příjímacím řízení budou úspěšní. Kromě běžných znalostí odcházejí ze školy s velmi dobrou počítačovou gramotností, kterou jistě uplatní v průběhu dalšího studia.