S Pavlem Kopečkem o ekumenismu

(foto: https://www.ustrcr.cz/akce/zveme-na-konferenci-josef-cibulka-1886-1968/)

Doc. ThDr. Ing. Pavel Kopeček, Th.D. (* 1964) je knězem brněnské diecéze, docentem na Katedře systematické teologie Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého, členem českých i zahraničních teologických grémií, odborným poradcem Liturgické komise České biskupské konference. Je autorem osmi knih a mnoha odborných studií a v současnosti působí jako farář v Čejkovicích. U příležitosti jubilea 30 let Slavkovské iniciativy smíření, což je Mezinárodní centrum usmíření pořádané pod záštitou Ekumenické rady církví v ČR a České biskupské konference, vznikl tento rozhovor.

1. Před dvěma lety ses zúčastnil 28. ročníku Slavkovské iniciativy smíření (SIS) v Křenovicích. V čem vidíš přínos SIS pro dnešní společnost?

V minulosti jsem přijal pozvání na ekumenickou bohoslužbu do Křenovic, kterou pořádala Slavkovská iniciativa smíření. Byla to má první a doposud poslední účast na setkání SIS a tudíž se necítím být tou nejpovolanější osobou, abych hodnotil přínos této iniciativy. Ze setkání z Křenovic jsem si odnesl dva významné impulsy: setkání jsou obohacující a pomáhají člověku vystoupit z jeho sociální a ideové bubliny; přínosné je propojovat religiozitu, ekumenu, umění, kulturu a historii s konkrétním místem, s „geniem loci“ regionu Ždánický les a Politaví.

2. SIS stojí na pilířích ekumenismu. Jaký je Tvůj osobní pohled na ekumenické hnutí?

Ekumenu chápu jako budování obyvatelného světa (oikúmené), tj. prostředí lidsky přátelského, laskavého a vlídného. Dnes velmi často slyšíme, že společnost je agresivní, arogantní, hedonistická, sekularizovaná …, mluvíme o světě násilí, zla a bolesti. Ekumena je toho protipólem, je pro mne jasným poznáním, že pro člověka přívětivý svět, nelze vybudovat jen na principech humanismu. Kristův příklad, který dává odpověď na lidsky nezodpověditelné otázky, je pilířem ekumenismu: Proč milovat toho, kdo si to nezaslouží? Proč snášet bolest a utrpení? Proč odpouštět? Proč se obětovat? Ekumenické hnutí nespatřuji v bohoslužbách zástupců jednotlivých církví, ale v každodenní snaze o budování oikúmené a v pozitivním smýšlení.

3. Třetí encyklika papeže Františka Frateli tutti (2020) vzbudila velký ohlas. Nemohu si pomoct, ale přijde mi, že „objevujeme Ameriku“ – vždyť myšlenky bratrství a sociálního přátelství publikoval před staletími například Jan Amos Komenský…

Posláním papežů poslední doby je vyjadřovat se k aktuálním tématům společenského života, takto činí i papež František ve své další sociální encyklice Frateli tutti - Všichni jsme si bratry. V této encyklice papež neotvírá nová témata, ale dává svůj pohled na stále aktuální otázky: domácí násilí, otázka migrace, význam sociálních sítí a médií, populismus v politice, církve a autoritářské řízení státu. Pro papeže Bergoglia jsou sociální témata významná a blízká s ohledem na jeho zkušenost a původ. V této encyklice lze vidět snahu o budování lidsky přívětivého světa.

4. Ve Tvé rodné obci se nachází kazatelská stanice Českobratrské církve evangelické. Do jaké míry se daří interreligiózní dialog?

Byť pocházím z Násedlovic, kde je modlitebna Československé církve evangelické, tak se zde trvale nezdržuji a nemohu posoudit vzájemnou „spolupráci“ církví. Vím jen, že probíhá každoroční ekumenická bohoslužba v lednu (týden modliteb za sjednocení křesťanů), zástupci katolické a evangelické církve se setkávají na společenských a církevních slavnostech (hody, žehnání vína, sjezd rodáků, výročí obce). Evangelická farářka Jana Gruberová má pro občany přednášky o Izraeli, židovských svátcích a Novém zákoně.

5. Jaké postavení má ekumenismus na Cyrilometodějské teologické fakultě, kde vyučuješ? Je samostatným předmětem? Rezonují ekumenické myšlenky v tomto prostředí?

Na CMTF nemáme samostatný studijní program ekumenické teologie nebo ekumenických studií, přesto studenti mohou ekumenická témata nacházet v mnoha teologických oborech: liturgika, religionistika, rituální studia, biblistika, systematický teologie, eklesiologie. Případně v samostatném předmětu ekumenismus. Pro akademické prostředí je příznačná otevřenost a názorová pluralita, o čemž svědčí nejen spolupráce s teologickými fakultami (nekatolickými) doma i v zahraničí, ale i naši studenti jsou z různých církví.

6. Jaké jsou Tvé názory na roli vzdělávání v podpoře ekumenismu?

Nelze říci, že samo vzdělání vede k podpoře ekumeny, potažmo, že liberální teologie je více ekumenická než konzervativní. Ekumenická témata jsou bližší člověku, který je pevně zakotven ve své tradici a religiozitě, proto se nebojí být otevřen jiným názorům. Lidé nejistí a neukotvení jsou k ekumenismu více skeptičtí. Ekumena přispívá k objevení pokladu jednotlivých konfesí, který tvoří bohatství naší kultury, historie a umění.

7. Mohl by ses podělit i Tvoje zkušenosti s ekumenickými konferencemi a setkáními?

Pravidelně se setkávám s profesory a zájemci o liturgiku na Evangelické teologické fakultě v Praze, kde diskutujeme nad rituálními formami jednotlivých církví, teologickým základem liturgie, který je pro křesťanské církve společný. Také přednáším na mezinárodních liturgických konferencích, v loňském roce jsem byl na řeckokatolické fakultě v Nyíregyháza (Maďarsko), letos to bude pravoslavná teologická fakulta v Cluj-Napoca (Rumunsko). Na těchto konferencích jsou přínosná osobní setkání a vzájemné diskuze, z nichž je patrné, jaká témata jsou pro jednotlivé konfese významné. V poslední době jsem připravil ekumenický svatební obřad křesťanských snoubenců z různých konfesí, kterému jsem předsedal a významně se na něm podílel i evangelický pastor.

8. V únoru 2025 vzbudilo velkou mediální pozornost odvolání Marka Orka Váchy z funkce farního vikáře Akademické farnosti sv. Salvátora v Praze (který mimochodem bude přednášet 11. října na Zámku Slavkov-Austerlitz v rámci letošní jubilejní SIS). Tento počin vnímám jako střet dvou světů: mocensko-kleriálního a synodálního. Mohu poprosit o osobní pohled na tuto kauzu?

Odvolání P. Marka Váchy bych nevnímal jako střet světa klerikálního a synodálního. P. Váchovi se daří oslovovat českou sekularizovanou společnost a vnášet do veřejného prostoru křesťanská témata nenucenou a přijatelnou formou. Toto postrádám u oficiálních představitelů církve, i když pro ně je to těžší, poněvadž se pohybují v jiné sociální bublině. Marek Orko Vácha, jako biolog ví, že život si vždy hledá své cesty, čehož příkladem je Břevnovská mše. Celý tento případ se mi zdá emblematický, protože přerod početných církevních komunit na malá společenství, se promítne nejen do jejich rituální praxe, ale života vůbec. Nevím, do jaké míry je tento vývoj reflektován představiteli církve?

9. Ačkoli nemáš věšteckou kouli, zeptám se: Jak vidíš budoucnost ekumenického hnutí? Je model Slavkovské iniciativy smíření v následné dekádě životaschopný?

Domnívám se, že v budoucnu bude ekumenické hnutí pokračovat ve stávajícím modu: ekumenická setkání, bohoslužby, biblické hodiny, přednášky … Budou se objevovat velká prohlášení a gesta, ale nic mimořádného na tomto poli neočekávám. Ani tolik diskutované intercomunio a společné slavení Večeře Páně nebude v nejbližších letech dosaženo. Domnívám se, že ekumenismus dosáhl jisté hranice a bude se soustředit na udržení stávajících forem ekumenické spolupráce, což bude i zřejmé v činnosti  SIS v nadcházející dekádě.

10. Mottem SIS 2025 je citát sv. Augustina: „Kdo chce druhé zapalovat, musí nejdřív sám hořet“. Otázka na tělo: Jak se to daří Tobě v rovině kněžské a pedagogické?

Toto motto je vedeno myšlenkou, že nálada vůdce je nakažlivá, ale je tomu opravdu tak? Vím, že abych jako kněz a pedagog byl důvěryhodný, musím být autentický ve svých slovech a svém jednání. I když se o to snažím, přesto objevuji své rezervy. Zápal pedagoga a nadšení opadají, když neustále naráží na apatii studentů, podobně i u kněze pokud se stále setkává s nezájmem. Spíše než se zamýšlet nad zmíněným citátem, tak zvažuji, proč Bůh dnešním lidem nechybí, co je příčinou náboženské lhostejnosti, proč studenti netouží po vzdělání a informacích?

11. Abychom toto závažné téma trochu odlehčili: Znáš nějaký dobrý ekumenický vtip?

Řidič bezvěrec jede kolem řeky, když tu si všimne, že na břehu chytají ryby katolický kněz a rabín, přičemž opodál stojí cedule s nápisem "Pozor, blíží se konec vaší cesty!" Řidič bezvěrec zpomalí, vytočí okénko a zahuláká: "Starejte se o sebe, pámbíčkáři mizerní!" Načež dupne na plyn a uhání dál. Po chvíli se ozve mohutná rána a výbuch. Rabín se otočí na kněze a praví: "Já jsem vám říkal, velebný pane, že tam bude lepší napsat 'most v rekonstrukci'!"

12. Co přeješ účastníkům letošní jubilejní 30. SIS?

Účastníkům letošní Slavkovské iniciativy smíření bych popřál to, co přál ve svém požehnání Áron synům Izraele: „Ať ti Hospodin žehná a chrání tě! Ať Hospodin nad tebou rozjasní svou tvář a daruje ti přízeň! Ať Hospodin k tobě obrátí svou tvář a obdaří tě pokojem.“ (Numeri 6:24-26).

Karol Frydrych