Slavkov u Brna uctil památku blahoslaveného Václava Drboly

V kostele Vzkříšení Páně se konala slavnostní bohoslužba, po níž byla požehnána nová pamětní deska blahoslaveného Václava Drboly, kněze, který za věrnost Kristu zaplatil životem. Farnost tak s vděčností připomněla jeho statečnost i svědectví, které dnes znovu oslovuje a inspiruje.

Mši svatou celebroval Pavel Šenkyřík, biskupský vikář pro pastoraci, který ve svém kázání věnoval pozornost právě osobnosti blahoslaveného Václava Drboly, který ve Slavkově u Brna kaplanoval. Připomněl jeho pevnost, věrnost a tichou, ale neochvějnou odvahu, s níž obstál v časech temnoty. Spolu s hlavním celebrantem koncelebrovali bývalý slavkovský děkan Milan Vavro, současný děkan Jiří Janoušek a kaplan Stanislav Pacner.

Bohoslužbě dodala lesku nejen účast kléru, ministrantů a Rytířů sv. Lazara Jeruzalémského v pláštích, ale především hudební složka. Vokálně‑instrumentální soubor Collegium musicale bonum přednesl tři náročné, avšak nesmírně krásné skladby, které pozvedly liturgii k výšinám. Během obětování zaznělo Buxtehudeho Alles, was ihr tut mit Worten oder mit Werken (BuxWV 4), u přijímání Mozartovo Tantum ergo in D (KV 197) a jako závěrečné poděkování radostné Pleni sunt coeli z Charpentierova Te Deum (H. 146), které umělecký vedoucí Karol Frydrych nastudoval se svým souborem speciálně pro tuto slavnost. Profesionální sólisté Kateřina Jiráková, Kristýna Vladíková, Vladimír Maňas a Martin Šujan dodali skladbám barevnost, jistotu a výrazovou hloubku. Instrumentalisté Jan Patera na trubku, vynikající hobojistka Alexandra Bláhová, houslisté Ladislav Jedlička a Jitka Kneslová a varhaník Petr Kolař vytvořili společně s vokálním tělesem zvukovou architekturu, která naplnila chrám světlem a radostí. Z liturgických zpěvů zaznělo Ordinarium Petra Ebena, žalm v nápěvu Josefa Olejníka a Alleluia in D K. Frydrycha.

Podle svědectví pamětníků slavkovské varhany nikdy nezněly tak velkolepě a majestátně jako v tento den. Profesor Konzervatoře Brno, Hudební fakulty JAMU a dómský varhaník Petr Kolař je rozezněl s bravurou, jistotou a duchovní hloubkou; jeho improvizace byly technicky dokonalé, virtuózní, a přitom nesené modlitbou. Gesta dirigenta Karola Frydrycha dodala celému provedení pevnost i noblesu. Hudební těleso znělo kompaktně a zcela vyplnilo prostor chrámu. Není divu, že se mezi přítomnými pamětníky ozývalo přesvědčení, že tandem Kolař a Collegium musicale bonum tímto vystoupením přepsali novodobé hudební dějiny Slavkova u Brna.

Na závěr bohoslužby poděkoval děkan Jiří Janoušek Petru Kolařovi i souboru Collegium musicale bonum, načež farníci spontánně propukli v mohutný aplaus. Další potlesk patřil lazariánům, kteří stáli u zrodu nové pamětní desky a jako donátoři symbolicky nesli obětní dary.

Po mši svaté se průvod vydal kolem kostela k zadnímu vchodu do pastoračního centra. Během průvodu byla zpívána nová píseň Vládu tmy Vítěz zahání (jednotný Kancionál č. 850), jejíž text vznikl u příležitosti blahořečení Jana Buly a Václava Drboly. Její radostný a vítězný charakter se stal symbolickým vyústěním celé slavnosti. U vstupu do pastoračního centra byla poté slavnostně požehnána pamětní deska blahoslaveného Václava Drboly. Následovala farní kavárna na trávníku u kostela, která poskytla prostor k setkání, rozhovorům a sdílení radosti z mimořádného dne.

Celá slavnost byla nádherným vyjádřením víry, jednoty a vděčnosti. Slavkov u Brna prožil okamžik, který se zapíše nejen do dějin farnosti, ale i do srdcí všech, kdo byli přítomni. Hudba, modlitba a paměť mučedníka se zde spojily v harmonický celek, který bude dlouho rezonovat.

Ludmila Svobodová