Václav Kounic a Zdenka Havlíčková, dcera statečného otce

O masopustu 4. února 1867 se konal v Praze ples Národní besedy. O „dceru národa“ byl mezi tanečníky velký zájem, nechyběl mezi nimi mladý hrabě Václav Kounic, jeho náklonnost k Havlíčkově dceři byla viditelná. On, bohatý šlechtic, ona s nevelkým jměním po svém otci. Oba byli stejně mladí, 19 let (Václav Kounic se narodil 26. září 1848 v Drážďanech, Zdenka Havlíčková 23. prosince 1848 v Praze). Kounicova vytoužená tanečnice a snad i jednou žena byla od 8 let sirotkem. Matku Julii ztratila v roce 1855, otec Karel Havlíček zemřel po návratu z tří a půlletého vyhnanství v Brixenu v roce 1856. Vychovávali ji příbuzní ze strany její matky Julie a pak žila střídavě v několika rodinách zámožných osobností v Praze i jinde (Poděbrady, Rakovník). Dětství a mládí prožila většinou u cizích lidí, česká společnost ke svému obrazu tvarovala „dceru národa“. V roce 1870 se opět oba setkali v Praze na plese. Mladý hrabě Kounic byl stále jejím velkým ctitelem. Po krátkém pobytu v Praze odjela 22-letá Zdenka k babičce Havlíčkové do Německého Brodu. Koncem roku 1870 sem za ní přijel Václav Kounic a jednalo se o sňatku, velmi o Zdenku stál. Zdenka však Kounice nakonec odmítla. V dubnu 1871 mu oznamuje ukončení vztahu a vrací mu volnost chování. Na doporučení jednoho ze svých bývalých vychovatelů dr. Braunera svoluje ke sňatku se statkářem Antonínem Svobodou. Nápadník přijel do Německého Brodu začátkem roku 1872 a začaly přípravy na svatbu. V březnu 1872 ji soud předčasně prohlásil za plnoletou a dr. Brauner jí vrátil její nevelké jmění. Ale zasáhla rodinná kletba – tuberkulóza, která ukončila před časem život jejích rodičů. Těžce nemocnou Zdenku odvezli začátkem června 1872 k babičce Josefě Havlíčkové do Německého Brodu, kde ulehla natrvalo. Napsala závěť, své jmění odkázala příbuzným a piano svému nápadníkovi Antonínu Svobodovi. Ve svých necelých 24 letech zemřela 20. září 1872, pochována byla do hrobu vedle dědečka Matěje Havlíčka v Německém Brodě.

200. výročí narození Karla Havlíčka Borovského

Vztahuje se ke 31. říjnu 1821, kdy se v Borové narodil manželům Josefě a Matěji Havlíčkovým syn Karel, budoucí největší český novinář 19. století, neohrožený bojovník za práva českých zemí, bojovník proti útlaku ze strany rakouské monarchie, spisovatel, autor satirických skladeb a mnoha epigramů. Krutý osud mu vyměřil jen 35 let života!    

foto:   Karel Havlíček Borovský, Zdenka Havlíčková, Václav Kounic 

                           Libuše Filípková