ZO ČZS informuje

Při zimních procházkách v lokalitách Vinohrady nebo pod Oborou  můžete narazit na vzorně udržované sady s obílenými kmeny stromů včetně kosterních větví. Za největší efekt tohoto opatření je dnes považováno zabránění poškození kůry a podkorního pletiva stromů při velkých teplotních výkyvech. A jak se k tomuto způsobu ošetření stromů stavěla ovocnářská věda před sto lety? Přinášíme citaci z publikace Jak docíliti hojnost krásného ovoce, autor Josef Vaněk, vydáno v r. 1920.

Má vápenný nátěr na ovocných stromech nějaký význam?

Všeobecně jest ještě zvykem ovocné stromy na podzim natříti vápenným mlékem v domnění, že se stromům velice prospěje a že se zbaví škůdců živočišných a rostlinných. Bohužel, jest to však klamná domněnka. Také je dosud málo známo, že vápenný nátěr je jen vnější okrašlující, nikoliv však ochranný prostředek proti škůdcům. Většina škůdců žije v korunách stromů, méně se jich zdržuje na kmenu a větvích. Má-li tedy nátěr působiti, musí se vykonati až po nejkrajnější větvičky. Mimo to nemá vápenné mléko ničivou schopnost a pak také nevnikne do všech koutků a trhlin kůry. Naopak pod ochranou vytvořivší se vápenné kůry jsou škůdci uchráněni nepříjemnosti zimy a ptactvem, takže na jaře vylezou neporušeni, aby pokračovali ve svém zhoubném díle. Jediný význam možno zde uvážiti, že totiž opadané vápno působí v půdě poněkud na fysické její zlepšení a že se jí tak dostane něco vápna, ačkoliv jest tak minimální, že téměř ani za řeč nestojí.

Vápenný nátěr má svůj význam jen tehdy, vykoná-li se ve vhodnou dobu. Té důležitosti, jaká se mu dříve přičítala, rozhodně nemá, a dnes každý pokrokový ovocnář používá místo vápna karbolinea.

Natíráme-li kmeny a větve vápnem na podzim nebo během zimy, má to jen ten význam, že vápno chrání kmen před zmrznutím. Natírati se má časně na jaře, krátce před rozpukem oček. V té době počíná vše oživovati, vápnem se však vývin zamezí a zničí. Takto provedený nátěr jest dobrý. Vždycky však jest lépe postříkáváti stromovým karbolineem, o jehož použití jest pojednáváno v jiné stati.

(Za zapůjčení citované publikace děkujeme panu Liboru Tesařovi.)

Pamětnici vzpomenou na přípravek Arborol, který obsahoval karbolineum, používal se v předjaří na postřik celých stromů a byl typický svým žlutým zabarvením. Dnes jsou tyto přípravky zakázány, náhrada je v podobě emulzí na olejové bázi s přidáním účinných látek.

Pro pěstitele broskvoní – připravte se na postřik proti kadeřavosti, k dispozici jsou i kombinované přípravky k dalšímu ošetření v průběhu vegetace. Pro vhodný čas na jarní postřik je přírodní indikací období, kdy kvete líska.

Je nejvyšší čas zaset papriky. S výsevem rajčat je lépe posečkat na konec března, zvlášť pokud je musíte udržet v obvyklé pokojové teplotě až do doby venkovní výsadby. Pro předpěstování sazenic vyséváme celer, lilek, petúnie, majoránku, gazánie, koleus, rozmarýn, stévii a levanduli.

Pozvánka na členskou schůzi ZO ČZS

Výbor Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Slavkov u Brna svolává členskou schůzi na 21. března 2026 ve 14,00 hodin. Na programu budou zejména zprávy o činnosti, hospodaření a kontrole za rok 2025 a plán činnosti a rozpočet na rok 2026.

Vzhledem k probíhajícím rekonstrukčním pracem v objektu SC Bonaparte bude místo jednání členské schůze upřesněno a spolu s detailním programem oznámeno na vývěskách, na www stránkách, e-mailem nebo písemnou pozvánkou.